Pohádky o kašli 01. díl – Lesní dobrodružství

Toník seděl v neděli ráno v kuchyni a snídal bábovku. Maminka ho nechala trošku přispat, takže když u dveří zazvonil jeho kamarád František, zastihl ho ještě v pyžamu.

„Rychle se obleč a pojď se mnou do lesa! Postavíme lesodrap!“

„Lesodrap? Co to je?“ divil se Toník.

„No přece lesní mrakodrap. Podívej, takhle bude vypadat!“

„To bude pěkná fuška,“ podotkl Toník, když se díval na Františkův návrh. „Když nám ale Kašlánek pomůže, tak bychom to mohli zvládnout. Co ty na to?“

„Stavební dělník Kašlánek se hlásí do služby!“ zaštěkal zvesela.

Jakmile v lese našli vhodné místo, začali stavět. Nejdřív našli čtyři velké větve, které vzpříčili mezi stromy.

„Teď potřebujeme co nejvíc rovných silných větví, ať je lesodrap co nejvyšší,“ určil samozvaný stavbyvedoucí František. Kašlánek začal snášet z okolí vhodné klacky, ze kterých Toník s Františkem stavěli jedno patro za druhým.

Když vysbíral všechny klacky, které ležely poblíž, vydal se přes potok do borovicového háje. Když čmuchal mezi stromy, uslyšel slabé sténání. Nastražil uši a šel za zvukem. Došel až na mýtinu, kde uviděl malého zajíce chyceného v pasti.

„Prosím, pomoz mi!“ prosil zajíc. „Nějaký zpropadený pytlák tady nastražil oko a já nešika se do něj chytil.“

Kašlánek se snažil oko překousnout, ale lanko bylo příliš silné.

„Rychle, už mám mžitky před očima,“ naříkal zajíc.

„Vydrž, doběhnu pro pomoc,“ řekl Kašlánek a rozběhl se směrem ke klukům. Pak ale dostal lepší nápad. Namířil si to přímo k hájovně. Na nic nečekal a vběhl dovnitř. Pan hajný se zrovna díval na televizi na pořad vaření. Kašlánek chňapl do tlamy ovladač od televize a vystřelil ze dveří.

„No tohle! Co to má znamenat? No počkej!“ rozčílil se hajný a vyběhl za Kašlánkem.

Kašlánek s hajným v zádech uháněl s ovladačem v tlamě borovicovým hájem. Zastavil se až na mýtince.

„A mám tě!“ zafuněl hajný. Pak si všiml uvězněného zajíce. „No to snad ne! Pytláci proklatí!“ zahřměl. Vytáhl z kapsy nůž a lanko přeřízl.

„Díky, kamaráde! Máš to u mě,“ poděkoval Kašlánkovi vysvobozený zajíc. Tři skoky a byl pryč.

„Kašlánku, kde jsi? Už musíme domů na oběd!“ ozvalo se nedaleko. Kašlánek zaštěkal a za chvíli se na mýtince objevili Toník s Františkem.

„To je váš pes?“ zeptal se hajný.

„Můj. Jmenuje se Kašlánek!“ přihlásil se Toník.

„Tak tady Kašlánek by měl dostat pořádnou odměnu. Zachránil život jednomu zajíci. Až poběžíš, stav se v hájovně, Kašlánku. Dostaneš buřta!“

„To si nechám líbit!“ zaštěkal Kašlánek.

„A já tu teď počkám na toho pytláka. Ten bude překvapený, jaký velký zajíc se mu do pasti chytil!“

„Od hajného dostaneš buřt a my ti v našem lesodrapu postavíme pelíškový apartmán,“ řekl Kašlánkovi při cestě domů Toník.

„Pelíškový apartmán? To zní dobře! Nezapomeňte ale prosím na pokoj pro hosty. Čekám zaječí návštěvu!“

Sdílejte příběh


Pohádky o kašli Další pohádky

Blog Nezmeškejte žádný příběh

Další dobrodružství Kašlánka a jeho kamarádů se dozvíte příště, přihlaste se do našeho newsletteru a my Vám pošleme vždy novou pohádku.